2023 Filmová povídka Franz Kafka: Dopis otci

Filmová povídka Franz Kafka: Dopis otci. Závěrečný projekt Divadelního semináře studentů bohemistiky pro cizince.

17.5. v 17.00

V akademickém roce 2022/23 jsme se v divadelním semináři věnovali Franzi Kafkovi a jeho Dopisu otci. Kafka má 3. července 2023 140. výročí narození a v roce 2024 uplyne 100 let od jeho úmrtí.

Proč právě Dopis otci?

Asi je to v mnohém klíč ke čtení Kafkových próz.

Kafkův přítel Max Brod charakterizoval Kafku jako člověka zapáleného, povznášeného vůlí a schopností tvořit, touhou poznávat, darem pozorování života, láskou k lidem. Podle něho to byl člověk vlídný a laskavý, neměl nepřátele. Sice mluvil málo, ale kdykoli něco řekl, bylo to trefné, dovedl nadchnout sebe i druhé, rád se smál a dokázal rozesmát sebe i své přátele. Měl zvláštní dar hravosti.

Tak se Kafka jevil svým blízkým přátelům zvenčí. V Dopisu otci vyjevuje své vnitřní vidění. Mluví o sobě jako o „dítěti, jehož pozorovací schopnost byla zostřena ustavičnou vystrašeností“. Je to tedy často až hypertrofovaný strach a úzkost, nejistota, ale také sebepodceňování a nadměrná sebekritika co do vlastního zjevu, schopností i síly, malá sebedůvěra až sebeopovržení, jež modelují autorovu optiku vidění světa. A příčinu tohoto stavu, svého sebepodceňování, spatřuje v necitlivém, siláckém a hlučném přístupu svého otce.

„Mé oceňování sebe sama bylo daleko závislejší na Tobě než na čemkoli jiném, například na mých vnějších úspěších. Tam, kde jsem žil, jsem byl zavržen, odsouzen, poražen“, píše svému otci. I v pozdějších letech na sklonku života si nejvíc ze všeho přál otcův souhlas.

Spisovatelská práce byla pro Kafku pokus o útěk před otcem, jako kdyby se sám za sebe nedokázal radovat z vlastního díla a jeho tvůrčí štěstí bylo podmíněno souhlasem rodičů, především otce.

Max Brod: „Věděl jsem, že Kafkův vztah s otcem je jeho nejhlubší rána, a pokoušel jsem se s ním mluvit tak, aby sám nahlédl, jak velice otce přeceňuje a jak nesmyslně sebou pohrdá. Ale bylo to všechno marné.“

S tím souvisí i třetí důvod, proč jsme si vybrali právě Franze Kafku a jeho Dopis otci. Je jím téma vztahu dětí a rodičů, konkrétně proměna dětského vidění v dospělé, při kterém se obraz vlastních rodičů značně mění. V raném dětství jsou rodiče bezmezně přijímaní, jsou to v mnohém nedostižné modely, dítě se s nimi často potřebuje identifikovat, zatímco v dospělosti, pokud nastane, si k nim vytváří větší odstup, odpoutává se od nich, počíná je vnímat jako obyčejné smrtelníky a nachází tak pochopení pro jejich pochybení a slabiny. Dopis otci je také svědectví o tom, jak se o to Franz ještě ve svých šestatřiceti letech stále pokoušel.

Součástí projektu byla i práce s překlady scénáře naší filmové povídky – ten je Dopisem otci z velké části tvořen – a tvorba titulků. Vedle titulků v češtině a v němčině jsme vytvořili titulky také v angličtině, francouzštině, ukrajinštině, ruštině a v čínštině.

 

Hrají:

Helena Vostry

Simona Li Jianing

Vašek Wu Yuchi

Daria Navolneva

Nina Jin Derong

Šárka Wu Siun

Tereza Chen Hai Xin

Daria Sergeeva

Gabriel Papineschi

Nikita Zhiganov

 

Režie, produkce:

Ilona Starý Kořánová

Martina Frejová Krátká

 

Kamera:

Edita Kainrathová

 

Masky, kostýmy:

Aleksandra Stankova

 

Střih, postprodukce:

Leon Matras

 

Představení najdete ke zhlédnutí zde.

Premiérová projekce proběhla v projekčním sále na náměstí Jana Palacha dne 17.5.2023.

 

Úvod > O katedře > Aktivity studentů ÚBS > Divadelní představení > 2023 Filmová povídka Franz Kafka: Dopis otci