Interní seminář

Srdečně zveme akademické pracovníky a doktorandy na seminář. V semináři je věnován prostor

  • aktuálním lingvistickým tématům
  • problematice češtiny jako cizího a druhého jazyka
  • lingvodidaktickým otázkám cizích jazyků obecně
  • problematice jazykového transferu
  • výměně zkušeností a společné diskuzi o  výše uvedené problematice

Seminář probíhá na Ústavu bohemistických studií FF UK již řadu let, prakticky od jeho založení, a vystupují v něm se svými příspěvky členové ústavu a další hosté z řad akademiků.

Scházíme se zpravidla jednou měsíčně během zimního a letního semestru vždy ve středu od 9.10 do 10.40  Na Příkopě 29, 2. patro, č. dv. 210, pokud není uvedena jiná místnost.

Rádi Vás uvítáme jako hosty i vystupující.

Zimní semestr 2022/23

16.11.2022 Sergej  Skorvid Vliv ukrajinštiny a ruštiny na krajanskou češtinu Kliknutím sem se připojíte ke schůzce.

ID schůzky: 389 094 315 973
Přístupový kód: XUZsfT

23. 11.2022 Adrian Jan Zasina Korpusová cvičebnice pro studenty češtiny jako cizího jazyka Kliknutím sem se připojíte ke schůzce.

ID schůzky: 353 316 292 747
Přístupový kód: aufJhd

30. 11.2022 Zuzana Stárková, Marie Boccou Kestřánková Metodické a výukové materiály pro ZŠ: Čeština jako cizí jazyk Kliknutím sem se připojíte ke schůzce.

ID schůzky: 380 713 241 770
Přístupový kód: zgTXEB

 

30.11.2022 Marie Boccou Kestřánková, Zuzana Stárková

Metodické a výukové materiály pro ZŠ: Čeština jako cizí jazyk

Marie Boccou Kestřánková a Zuzana Stárková a představí publikace s názvem Podporujeme osvojování češtiny u dětí a žáků cizinců – Metodické a výukové materiály pro 3. – 9. ročník základních škol, 1.  a 2. díl, které vznikly v projektu „Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem. Implementace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání – metodická podpora“ (APIV A) realizovaném v Národním pedagogickém institutu České republiky (NPI ČR). Tyto materiály byly zveřejněny v červnu 2022 a slouží jako podpora pro výuku češtiny jako druhého jazyka u žáků-cizinců a žáků s OMJ (dále jen žák-cizinec). Na jejich realizaci se obě členky ÚBS FF UK podílely.

Materiály jsou volně ke stažení a jsou určeny jako pomůcka zejména pro začínající pedagogické pracovníky vzdělávající žáky-cizince na jazykové úrovni A1–B2 podle SERRJ (ve výuce žáků ve věkové kategorii 3.–5. ročníku jsou materiály zaměřovány na rozvíjení schopností a dovedností do jazykové úrovně B1). Vedle teoretické báze a metodických doporučení pro rozvoj komunikačních dovedností v češtině publikace obsahuje pracovní listy s texty, cvičeními, obrázky, zvukovými nahrávkami a klíčem. Cílem je, aby si učitel mohl potřebné části stáhnout a použít je přímo ve výuce. Součástí pracovních listů jsou podrobné metodické komentáře k jednotlivým krokům učitele, k variování úloh (zjednodušení, ztížení), k možnému rozvinutí aktivit aj.

  1. díl PDF – volně ke stažení, 2. díl PDF – volně ke stažení; součástí 2. dílu jsou zvukové nahrávky k vybraným cvičením, které učitel získá stažením souboru nahrávky 2 – zip; informace pro práci s nahrávkami jsou obsaženy v 2. díle.

Více o projektu viz https://cizinci.npi.cz/vystupy-z-projektu-apiv-a/

 

16.11.2022 – Sergej Skorvid

Vliv ruštiny a ukrajinštiny na krajanskou češtinu v postsovětském prostoru

Současný stav výzkumu krajanské češtiny na území nástupnických států SSSR, především Ukrajiny a Ruska, umožňuje nejen přehled, ale i klasifikaci znaků jejího (jinak naprosto očekávaného) ovlivnění dominantními jazyky východoslovanského okolí, a to ruštinou nebo ukrajinštinou v místní nářeční i nadnářeční podobě a často také smíšenou rusko-ukrajinskou mluvou sousedů českých osadníků v některých zkoumaných oblastech. S projevy tohoto vlivu se setkáme ve všech jazykových rovinách.

V hláskosloví je to neiniciální přízvuk ve slovech proniklých z východní slovanštiny, dále „nečeské“ dloužení přízvučných samohlásek také v domácích lexémech a občasná redukce nepřízvučných samohlásek, realizace samohlásky /i/ jako ukr. [и] nebo rus. [ы], obouretná realizace /v/ i v těch varietách, kde takováto výslovnost nemá domácí nářeční kořeny, proniknutí konsonantické skupiny šč ukrajinského typu na místo čes. šť, podle ruského vzoru pak šíření měkkých konsonantů v pozici před [i], [e] a prosazení měkkých velár, labiál, sibilant s’, z’ a sonor r’, ľ nejen v přejatých slovech.

V tvarosloví si zaslouží pozornost přejímání koncovek substantiv domácího původu z nejbližších ruských deklinačních vzorů, u sloves pak oproti stavu v českých nářečích nadměrně časté či neobvyklé případy vypouštění tvarů pomocného slovesa být v 1. os. sg. a pl., řidčeji také v 2. os. sg. préterita nebo užívání opisných tvarů imperativu v 1. os. pl. typu dávejte ňeco uznáme ‚pojďme něco zjistit‛.

V syntaxi je nápadné občasné vynechávání spony být v prézentu; dále vytlačování české posesivní konstrukce se slovesem mít synonymní východoslovanskou konstrukcí se slovesem být (mňeli šest… ďeťí u taťínka bilo) a užívání pádů podle ruské nebo ukrajinské rekce, jiné než v současné i starší češtině, např. bezpředložkového instrumentálu v doplňku u sloves s významem činnosti a pohybu (wona vračem ďela ‚pracuje jako lékařka‛, přijela malink’im ďefčátkem ‚jako malé děvčátko‛).

V neposlední řadě se vliv ruštiny či ukrajinštiny týká také lexika. Ruská a ukrajinská slovní zásoba, známá bilingvním krajanům z regionálních běžně mluvených či funkčně vyšších útvarů těchto jazyků, se zdá být v současné době nedílnou součástí jejich češtiny, ač v rovině výpovědi si obvykle uvědomují přepínání jazykového kódu. Někdy však k takovému přepínání dochází uprostřed věty a dokonce uprostřed slova, na morfematickém švu (i жоны přišli; já to выключ|ím), což je obtížné hodnotit jinak než jako projev smíšeného charakteru krajanských promluv.

V rámci vystoupení na interním semináři ÚBS si podrobněji všimnu jen některých aspektů této rozsáhlé problematiky a doložím je konkrétními příklady z různých variet češtiny v prostoru, který i přes válečný střet nadále tvoří z lingvistického pohledu jeden vnitřně diferencovaný celek.

 

Letní semestr 2021/22

20.4.2022 – Jitka Veroňková

ProCzeFor – internetová aplikace k nácviku výslovnosti češtiny u nerodilých mluvčích

Meeting ID: 942 0199 7715
Passcode: 431060

Na semináři bude představena webová aplikace ProCzeFor (PROnunciation of CZEch for FOReigners) [pročefor] s praktickými ukázkami možného využití v rámci výuky češtiny pro cizince.

Aplikace byla vytvořena v rámci projektu TA ČR Nástroj k nácviku zvukové stránky češtiny pro výuku nerodilých mluvčích s důrazem na využití ICT (2019–2022).

Projektový tým za FF UK tvoří: Jitka Veroňková (hlavní řešitelka, FÚ), Ivana Bozděchová (ÚČJTK, ÚBS), Martina Černá (FÚ), Radek Skarnitzl (FÚ) a Svatava Škodová (ÚBS). Softwarovou část projektu zajišťoval tým firmy Fenomen multimedia, a. s., vedoucí týmu Tomáš Miškovský.

– Aplikace je specializovaným internetovým nástrojem k nácviku výslovnosti češtiny u nerodilých mluvčích.

  Je určena cizojazyčným studentům češtiny s odlišným mateřským jazykem a různou úrovní řečových dovedností v češtině.

  Řečový materiál je prezentován prostřednictvím ozvučeného slovníku a knih se cvičeními.

  Je dostupný v psané a zvukové podobě s možností zobrazit si zápis v transkripci (české i mezinárodní IPA).

  Uživatel má možnost variabilně si podle zvolených kritérií řečový materiál navolit, filtrovat a vybrané dílčí dovednosti testovat.

  Při výběru cvičného materiálu byly zohledněny poznatky o problematičnosti fonetických jevů češtiny v kontrastu s mateřskými jazyky mluvčích, kteří se frekventovaně objevují v cílové skupině osvojující si češtinu.

  Nástroj je vhodný pro individuální i skupinovou výuku.

  Doprovodným materiálem jsou tištěná skripta podporující paralelní práci zvl. ve skupině (příprava k vydání).

Nástroj byl testován a nadále se používá ve fonetických kurzech češtiny pro cizince na FF UK (kurzy programu Bohemistika pro cizince, Česká studia, Letní škola slovanských studií). Na semináři budou prodiskutovány možnosti využití i v dalších, nefonetických kurzech češtiny pro cizince.

Účastníci semináře s vlastním notebookem či počítačem (nejlépe se sluchátky) si budou moci v průběhu semináře práci s aplikací sami vyzkoušet.

 

23.3.2022 – Milan Hrdlička

K akvizičním strategiím v učebnicích češtiny pro cizince

Ve vystoupení se přibližují relevantní trendy zpracování především mluvnické látky (výběr bázových kategorií a jevů, posloupnost učiva) v tuzemských i v zahraničních učebnicích v posledních desetiletích. Na výsledcích výzkumu se dokládá role typologické a genealogické odlišnosti jazyka výchozího i cílového, která významným způsobem determinuje tempo i kvalitu jinojazyčné akvizice. Prezentují se vybrané názory na obtížnost zvládnutí mluvnické roviny studovaného jazyka, připomíná se a komentuje pokus naučit kodifikované varietě českého jazyka přeučováním znalosti češtiny obecné. Hodnotí se způsob prezentace slovesných tříd a časů, aspekty horizontální a vertikální koncepce deklinačních paradigmat. Sleduje se pozice a role indukce a dedukce, preskripce a deskripce, přístupu sémaziologického i onomaziologického.

23.2.2022 – Andrea Hudousková

Meeting ID: 937 624 4593

Užití předložek pro, na, za, k s kauzálním významem v češtině nerodilých mluvčích

Příspěvek představí výsledky výzkumu zaměřeného na užití prepozic pro, na, za k s kauzálním významem v češtině nerodilých mluvčích. V úvodu budou na základě odborné literatury (Machová 1972, Daneš 1975, MČ3, Mluvnice současné češtiny 2) shrnuty obecné principy užití těchto předložek v češtině. Na základě dat ze syntakticky anotovaného korpusu PDT, žákovského korpusu CzeSL-SGT a doplňkově i synchronního korpusu češtiny SYN2020 budou srovnány frekvence a způsob užití uvedených prepozic. Jak v PDT, tak v CzeSL jsou předložky pro na užívány především k vyjadřování účelu, zatímco předložka za převážně vyjadřuje příčinu. Jak ale ukáže analýza dokladů z korpusu CzeSL, v češtině nerodilých mluvčích je prepozice pro o 30% frekventovanější než prepozice na a dokonce šestkrát častější než prepozice k, což kontrastuje s daty z PDT, kde je frekvence všech tří prepozic srovnatelná. Analýza konkrétních příkladů z žákovského korpusu se zaměří na příčiny této disproporce a upozorní na případy, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku chyby.

Zimní semestr 2021/22

8.12.2021 – Svatava Škodová

! seminář se koná online na ZOOM https://cuni-cz.zoom.us/j/8545042941

Tematická výstavba textu v cizojazyčné výuce  

Připravovaný příspěvek je přehledového charakteru. Nepředstavuje výsledky žádného vlastního výzkumu, ale zaměřuje se na zmapování výzkumu vztaženého k tematické výstavbě textů nerodilých mluvčích.

Cílem přednášky je podat přehled i. zkoumání tematické výstavby žákovských textů psaných v jiném než mateřském jazyce a ii. zkoumání vlivu výuky tematických posloupností na  kvalitu těchto textů. Komentovány budou studie, které si kladou za cíl zjistit, do jaké míry se užití určitých tematických posloupností shoduje s celkovou jazykovou úrovní žákovských textů a do jaké míry a jak se tematická výstavba podílí na celkové kvalitě žákovských textů.

Dále budou uvedeny studie, které se zaměřují na faktory tematickou výstavbu cizojazyčných žákovských textů ovlivňující. Mezi tyto faktory bude zahrnut zvl. vliv gramatického systému prvního jazyka autora;  kulturní odlišnosti vyjadřování v různých jazycích; typ textu; slohový postup, ale i další faktory.

Následně budou shrnuty nedostatky v tematické výstavbě cizojazyčných žákovských textů identifikované v představovaných výzkumech.

V závěrečné části příspěvku zazní informace o studiích experimentálně zkoumajících vliv výuky tematické výstavby na kvalitu cizojazyčných žákovských textů a rovněž návrhy na obsah a metody výuky tohoto typu.

24. 11. 2021 – Varvara Ponomareva

! seminář se koná v prostředí ZOOM https://cesnet.zoom.us/j/9376244593, Meeting ID: 937 624 4593

Výuka české flexe pro jinojazyčné mluvčí na základě homonymie koncovek:

Obsahem vystoupení bude prezentace vznikající disertační práce Metodika výuky flexe vybraných gramatických konstrukcí českého jazyka pro cizince na základě homonymie koncovek. Při rozpracování koncepce vycházíme ze skutečnosti, že čeština se vyznačuje velkou tvarovou synonymií a homonymií koncovek ohebných slovních druhů a snažíme se nabídnout systém, který má napomoci k osvojení českého jazyka i z psychologického hlediska. V našem příspěvku předvedeme proces vzniku a způsob použití ve výuce homonymních konjugačních a deklinačních tabulek, které představují těžiště naší práce. Také se budeme věnovat rozpracování systému cvičení.

10. 11. 2021 – Antoni Ludwicki

Teoretická východiska nespisovné češtiny v česko-polském slovníku

Tématem vystoupení je teoretické zpracování základů česko-polského slovníků nespisovné češtiny. První část je věnována teoretickému pozadí a snaze o vytvoření definice substandardní češtiny. Druhou část tvoří popis lexikografického postupu, způsobů shromažďování slovní zásoby a následného zpracovávání ji. Třetí částí je pokus o vytvoření modelových hesel dle zvolených principů.

Letní semestr 2020/21

28. 4. 2021 – Svatava Škodová a Alexandr Rosen – on-line od 9.10 do 10.40 hod.
Připojit se můžete přes tento link: https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 nebo pomocí ID 937 624 4593

Ja nemam velkich problem s čestinou, protože čestina velmy lehke aneb Poučení z vývoje korpusu češtiny nerodilých mluvčích

Projekt akvizičních korpusů češtiny AKCES se na FF UK rozvíjí už víc než deset let. Jedním z výsledků je CzeSL, korpus češtiny nerodilých mluvčích. Korpus je dostupný v několika podobách, které se liší objemem textů, způsobem anotace i možnostmi přístupu. Podrobně se mu věnuje nedávno vydaná monografie (viz).
V našem příspěvku se zaměříme hlavně
(a) na otázky kolem anotace češtiny jako druhého nebo cizího jazyka, dané především povahou češtiny jako flektivního jazyka s volným slovosledem,
(b) na volbu vhodných nástrojů k práci s takto anotovaným korpusem.
Ukážeme také různá úskalí, před nimiž by se měl tvůrce takového korpusu mít na pozoru.

Rosen, A., Hana, J., Hladká, B., Jelínek, T., Škodová, S., and Štindlová, B. (2020). Compiling and annotating a learner corpus for a morphologically rich language – CzeSL, a corpus of non-native Czech. Karolinum, Charles University Press, Praha. Dostupné online: http://hdl.handle.net/20.500.11956/123103

21. 4. 2021 – Tomáš Vučka – on-line od 9.10 do 10.40 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link: https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 nebo pomocí ID 937 624 4593

Je téměř pravidlem, že literární věda odlišuje skutečnost, realitu, která se mohla stát inspirací a prostřednictvím autorovy reflexe se promítnout ve stylizované podobě do jeho fikčního světa, a samotný fikční literární svět. Může však být tento vztah narušen? Může se fikce stát skutečností, překročit horizont pouhé autorské fabulace a začít žít zcela reálným, vlastním životem? Je možné zvrátit posloupnost „mýtus – literární příběh“ a z literárního příběhu nechat ožít mýtus, který se odehrává v aktuálním časoprostoru s aktuálními, živými protagonisty, a to již po mnoho generací? V drobné úvaze bych se na tento fenomén rád podíval, a to v kontextu díla Jaroslava Foglara a také v kontextu specifického mýticko-archetypálního prostoru, kterým je Město, respektive labyrint. Velké M zde není chybou: Město není shluk ulic a náměstí, je možná něčím více… A nelze tuto příšeru ignorovat, jak v jednom svém dopise píše Franz Kafka.

24. 3. 2021 – Tomáš Vučka – on-line 9.10 do 10.40 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link: Join Zoom Meeting https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 Meeting ID: 937 624 4593

Srovnávací literatura otevírá před literárním historikem stále nové a překvapivé souvislosti, analogie a vztahy, překračující často ve vývoji literatury, umění, filosofie a teologie celá staletí. Zdánlivě nesouvislé epochy umělecké a literární jeví se záhy úzce propojené a vzájemně se ovlivňující. Komparatistovi se tak nabízí možnost studovat rozličné literární směry a školy, rozličná literární a umělecká období, která se však nevyjevují ve své autonomii a izolaci, ale naopak v pestrých souvislostech a vzájemných vazbách. Proto jsem se ve své dosavadní práci věnoval např. římské antické literatuře, alexandrijské katechetické škole, italské renesanci, ale také modernismu a baudelairovské generaci, Devětsilu a evropské avantgardě či dobrodružné populární literatuře 20. století. Byť na první pohled jeví se tyto tématické okruhy jako vzájemně těžko slučitelné, opak bývá často pravdou. Stačí jen vzpomenout například prozaika Karla Schulze: odtud vede mnoho cest, ke katolické literatuře, k italské renesanci, k platonismu stejně jako františkánské a dominikánské spiritualitě, ale také k poetismu a konstruktivismu či – překvapivě – k dobrodružným westernovkám a rodokapsům. A právě o těchto souvislostech, podložených vlastní publikační činnosti, bych rád pohovořil na semináři prof. Čermáka.

 

Zimní semestr 2020/21

9. 12. 2020  –  Andrea Hudousková – on-line 9.10 do 10.40 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link: Join Zoom Meeting  https://cesnet.zoom.us/j/9376244593

Jazykové prostředky příčinného vztahu v češtině pro cizince

V příspěvku budou zkoumány možnosti onomaziologického a korpusového výzkumu jazykových prostředků pro vyjádření příčiny ve vlastním smyslu a jeho přínos pro výklad těchto prostředků ve výuce češtiny jako cizího jazyka.
Z analýzy učebnic češtiny pro nadprahové úrovně (B2 a C1 podle SERR) vyplývá, že výklad jazykových prostředků pro vyjadřování příčiny je v nich neuspokojivý. Důvodem je zejména absence poučení o významu a užití, na jehož základě by nerodilí mluvčí mohli vědomě volit mezi variantními prostředky. Řada současných českých mluvnic rovněž nenabízí adekvátní popis této sémantické oblasti.
Tento nedostatek lze překonat komplexním popisem formálních prostředků příčinného vztahu vycházejícím z jejich sémantiky a jejich korpusovým zkoumáním. Jednotlivé výrazové prostředky tak lze vymezit na základě kombinace tří základních sémantických rysů (následek ne/vědomý, následek pozitivní/negativní, příčina vnitřní/vnější), jejich frekvence, kolokability a sémantické prozódie.

18. 10. 2020 – Milan Hrdlička – on-line 9.10 do 10.30 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link:
Join Zoom Meeting https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 .

Metody lingvodidaktického výkladu tzv. neparalelních mluvnických kategorií češtiny jinojazyčným mluvčím.

Vystoupení se zaměřuje na možnosti popisu a prezentace mluvnických kategorií češtiny, které nemají v cizincově mateřštině odpovídající paralelu (např. slovesný vid). Posuzují se přednosti a problémové rysy využití angličtiny jako mediačního jazyka, kontrastivní metody, lingvodidaktické mluvnické poučky, signální gramatiky, metafory a onomaziologického konceptu.


14. 10. 2020 – Tomáš Vučka – Na Příkopě 29, 2. patro, č. dv. 210

Vzhledem k zpřísněným opatřením kvůli koronaviru jsme nuceni seminář prof. Čermáka tuto středu 14. 10. ZRUŠIT

Srovnávací literatura otevírá před literárním historikem stále nové a překvapivé souvislosti, analogie a vztahy, překračující často ve vývoji literatury, umění, filosofie a teologie celá staletí. Zdánlivě nesouvislé epochy umělecké a literární jeví se záhy úzce propojené a vzájemně se ovlivňující. Komparatistovi se tak nabízí možnost studovat rozličné literární směry a školy, rozličná literární a umělecká období, která se však nevyjevují ve své autonomii a izolaci, ale naopak v pestrých souvislostech a vzájemných vazbách. Proto jsem se ve své dosavadní práci věnoval např. římské antické literatuře, alexandrijské katechetické škole, italské renesanci, ale také modernismu a baudelairovské generaci, Devětsilu a evropské avantgardě či dobrodružné populární literatuře 20. století. Byť na první pohled jeví se tyto tématické okruhy jako vzájemně těžko slučitelné, opak bývá často pravdou. Stačí jen vzpomenout například prozaika Karla Schulze: odtud vede mnoho cest, ke katolické literatuře, k italské renesanci, k platonismu stejně jako františkánské a dominikánské spiritualitě, ale také k poetismu a konstruktivismu či – překvapivě – k dobrodružným westernovkám a rodokapsům.
A právě o těchto souvislostech, podložených vlastní publikační činnosti, bych rád pohovořil na interním semináři ÚBS.

Program na letní semestr 2019/20

11. 3. 2020 – Kateřina Šíchová – v 1. patře č. 117 Na Příkopě 29

A jak je to teda správně?“ Úvahy ke správnosti a standardu ve výuce čcj.

Můžou (a umí) učitelé či autoři učebnic poskytnout žákům jednoznačnou odpověď na výše položenou otázku? Jak mají s touto otázkou zacházet na té které úrovni osvojení cizího jazyka či při konfrontaci s jiným názorem? Kdo, jak a proč rozhoduje, co je správně? Lze (kdy?) položit rovnítko mezi správnost a standard? Dá se vůbec určit, co je a jaké jednotky a formy zahrnuje jazykový standard? A existuje i výukový standard?
Komplexnost této problematiky budeme v rámci příspěvku, který vychází z výukové praxe a svými úvahami se opírá o koncept normy podle K. Gloye, teorii jazykového managementu podle B. Jernudda, J. Neustupného a J. Nekvapila a o model sociálního silového pole U. Ammona, ilustrovat na konkrétních příkladech.

 

26. 2. 2020 – PhDr. Jiří Pešička – v 1. patře č. 117 Na Příkopě 29

Pojmové a definiční vymezení („české perfektum“ versus ostatní typy rezultativ)

dosavadní přístupy v české lingvistice (i z pohledu nečeských jazykovědců)

popř. zbude-li čas, poukaz na paralely této kategorie v němčině

(zdroje: zejména Mira Načeva-Marvanová: Perfektum v současné češtině, Fr. Štícha: Česko-německá srovnávací gramatika (2. vydání)

 

PROGRAM na zimní semestr 2019/20

4. 12. v č. 408PaedDr. Ilona Starý Kořánová, Ph.DVidová kolokabilita.

Cílem práce je přispět k popisu kategorie slovesného vidu způsobem alternativním k zavedeným postupům, které vycházejí od morfologického utváření slovesa. Východiskem úvah jsou dějové a stavové události, přičemž hlavní pozornost se věnuje stavům, jejich povaze, vzniku a zániku. V centru pozornosti je vyjadřování stavových významů predikáty morfologicky perfektivních sloves. Za tímto účelem byly provedeny dvě analýzy korpusových dat (především SYN v7). V první analýze byly posuzovány stavové versus dějové významy v prézentních a préteritních tvarech kapacitiv. Tato analýza ukázala, že kategorie času je důležitým faktorem pro vidovou interpretaci události. Druhá analýza se zaměřila na vidovou kolokaci, kterou můžeme nazvat aspektuální paradox, totiž spojení adverbia s významem trvání (např. stále) s morfologicky perfektivním slovesem. Z této analýzy vyplynulo, že dalším důležitým faktorem pro interpretaci události je modalita. Výsledkem analýzy sledované kolokace je klasifikace stavových významů, kterých perfektiva v dané kolokaci nabývají.

 

9.10. 2019 v č. 408 –   doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc.: Sémantický celek v onomaziologicky koncipovaném popisu mluvnice češtiny jako cizího jazyka

Vystoupení se zabývá rolí sémaziologie a onomaziologie v didaktické gramatice, přednostmi a omezeními onomaziologického přístupu v lingvodidaktickém popisu mluvnické roviny češtiny jako cílového jazyka, problematikou „univerzálních“ sémantických polí v přirozených jazycích a strukturou sémantického celku zachycujícího místní významy (předložková spojení s významem ADV Loc).

Úvod > O katedře > Interní seminář