Interní seminář

Seminář profesora Františka Čermáka

Srdečně zveme akademické pracovníky a doktorandy na seminář profesora Františka Čermáka. V semináři je věnován prostor

  • aktuálním lingvistickým tématům
  • problematice češtiny jako cizího a druhého jazyka
  • lingvodidaktickým otázkám cizích jazyků obecně
  • problematice jazykového transferu
  • výměně zkušeností a společné diskuzi o  výše uvedené problematice

Seminář probíhá na Ústavu bohemistických studií FF UK již řadu let, prakticky od jeho založení, a vystupují v něm se svými příspěvky členové ústavu a další hosté z řad akademiků.

Scházíme se zpravidla jednou měsíčně během zimního a letního semestru vždy ve středu od 9.10 do 10.40  Na Příkopě 29, 2. patro, č. dv. 210, pokud není uvedena jiná místnost.

Rádi Vás uvítáme jako hosty i vystupující.

Letní semestr 2020/21

28. 4. 2021 – Svatava Škodová a Alexandr Rosen – on-line od 9.10 do 10.40 hod.
Připojit se můžete přes tento link: https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 nebo pomocí ID 937 624 4593

Ja nemam velkich problem s čestinou, protože čestina velmy lehke aneb Poučení z vývoje korpusu češtiny nerodilých mluvčích

Projekt akvizičních korpusů češtiny AKCES se na FF UK rozvíjí už víc než deset let. Jedním z výsledků je CzeSL, korpus češtiny nerodilých mluvčích. Korpus je dostupný v několika podobách, které se liší objemem textů, způsobem anotace i možnostmi přístupu. Podrobně se mu věnuje nedávno vydaná monografie (viz).
V našem příspěvku se zaměříme hlavně
(a) na otázky kolem anotace češtiny jako druhého nebo cizího jazyka, dané především povahou češtiny jako flektivního jazyka s volným slovosledem,
(b) na volbu vhodných nástrojů k práci s takto anotovaným korpusem.
Ukážeme také různá úskalí, před nimiž by se měl tvůrce takového korpusu mít na pozoru.

Rosen, A., Hana, J., Hladká, B., Jelínek, T., Škodová, S., and Štindlová, B. (2020). Compiling and annotating a learner corpus for a morphologically rich language – CzeSL, a corpus of non-native Czech. Karolinum, Charles University Press, Praha. Dostupné online: http://hdl.handle.net/20.500.11956/123103

21. 4. 2021 – Tomáš Vučka – on-line od 9.10 do 10.40 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link: https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 nebo pomocí ID 937 624 4593

Je téměř pravidlem, že literární věda odlišuje skutečnost, realitu, která se mohla stát inspirací a prostřednictvím autorovy reflexe se promítnout ve stylizované podobě do jeho fikčního světa, a samotný fikční literární svět. Může však být tento vztah narušen? Může se fikce stát skutečností, překročit horizont pouhé autorské fabulace a začít žít zcela reálným, vlastním životem? Je možné zvrátit posloupnost „mýtus – literární příběh“ a z literárního příběhu nechat ožít mýtus, který se odehrává v aktuálním časoprostoru s aktuálními, živými protagonisty, a to již po mnoho generací? V drobné úvaze bych se na tento fenomén rád podíval, a to v kontextu díla Jaroslava Foglara a také v kontextu specifického mýticko-archetypálního prostoru, kterým je Město, respektive labyrint. Velké M zde není chybou: Město není shluk ulic a náměstí, je možná něčím více… A nelze tuto příšeru ignorovat, jak v jednom svém dopise píše Franz Kafka.

24. 3. 2021 – Tomáš Vučka – on-line 9.10 do 10.40 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link: Join Zoom Meeting https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 Meeting ID: 937 624 4593

Srovnávací literatura otevírá před literárním historikem stále nové a překvapivé souvislosti, analogie a vztahy, překračující často ve vývoji literatury, umění, filosofie a teologie celá staletí. Zdánlivě nesouvislé epochy umělecké a literární jeví se záhy úzce propojené a vzájemně se ovlivňující. Komparatistovi se tak nabízí možnost studovat rozličné literární směry a školy, rozličná literární a umělecká období, která se však nevyjevují ve své autonomii a izolaci, ale naopak v pestrých souvislostech a vzájemných vazbách. Proto jsem se ve své dosavadní práci věnoval např. římské antické literatuře, alexandrijské katechetické škole, italské renesanci, ale také modernismu a baudelairovské generaci, Devětsilu a evropské avantgardě či dobrodružné populární literatuře 20. století. Byť na první pohled jeví se tyto tématické okruhy jako vzájemně těžko slučitelné, opak bývá často pravdou. Stačí jen vzpomenout například prozaika Karla Schulze: odtud vede mnoho cest, ke katolické literatuře, k italské renesanci, k platonismu stejně jako františkánské a dominikánské spiritualitě, ale také k poetismu a konstruktivismu či – překvapivě – k dobrodružným westernovkám a rodokapsům. A právě o těchto souvislostech, podložených vlastní publikační činnosti, bych rád pohovořil na semináři prof. Čermáka.

 

Zimní semestr 2020/21

9. 12. 2020  –  Andrea Hudousková – on-line 9.10 do 10.40 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link: Join Zoom Meeting  https://cesnet.zoom.us/j/9376244593

Jazykové prostředky příčinného vztahu v češtině pro cizince

V příspěvku budou zkoumány možnosti onomaziologického a korpusového výzkumu jazykových prostředků pro vyjádření příčiny ve vlastním smyslu a jeho přínos pro výklad těchto prostředků ve výuce češtiny jako cizího jazyka.
Z analýzy učebnic češtiny pro nadprahové úrovně (B2 a C1 podle SERR) vyplývá, že výklad jazykových prostředků pro vyjadřování příčiny je v nich neuspokojivý. Důvodem je zejména absence poučení o významu a užití, na jehož základě by nerodilí mluvčí mohli vědomě volit mezi variantními prostředky. Řada současných českých mluvnic rovněž nenabízí adekvátní popis této sémantické oblasti.
Tento nedostatek lze překonat komplexním popisem formálních prostředků příčinného vztahu vycházejícím z jejich sémantiky a jejich korpusovým zkoumáním. Jednotlivé výrazové prostředky tak lze vymezit na základě kombinace tří základních sémantických rysů (následek ne/vědomý, následek pozitivní/negativní, příčina vnitřní/vnější), jejich frekvence, kolokability a sémantické prozódie.

18. 10. 2020 – Milan Hrdlička – on-line 9.10 do 10.30 hod.

Připojit se na něj můžete přes tento link:
Join Zoom Meeting https://cesnet.zoom.us/j/9376244593 .

Metody lingvodidaktického výkladu tzv. neparalelních mluvnických kategorií češtiny jinojazyčným mluvčím.

Vystoupení se zaměřuje na možnosti popisu a prezentace mluvnických kategorií češtiny, které nemají v cizincově mateřštině odpovídající paralelu (např. slovesný vid). Posuzují se přednosti a problémové rysy využití angličtiny jako mediačního jazyka, kontrastivní metody, lingvodidaktické mluvnické poučky, signální gramatiky, metafory a onomaziologického konceptu.


14. 10. 2020 – Tomáš Vučka – Na Příkopě 29, 2. patro, č. dv. 210

Vzhledem k zpřísněným opatřením kvůli koronaviru jsme nuceni seminář prof. Čermáka tuto středu 14. 10. ZRUŠIT

Srovnávací literatura otevírá před literárním historikem stále nové a překvapivé souvislosti, analogie a vztahy, překračující často ve vývoji literatury, umění, filosofie a teologie celá staletí. Zdánlivě nesouvislé epochy umělecké a literární jeví se záhy úzce propojené a vzájemně se ovlivňující. Komparatistovi se tak nabízí možnost studovat rozličné literární směry a školy, rozličná literární a umělecká období, která se však nevyjevují ve své autonomii a izolaci, ale naopak v pestrých souvislostech a vzájemných vazbách. Proto jsem se ve své dosavadní práci věnoval např. římské antické literatuře, alexandrijské katechetické škole, italské renesanci, ale také modernismu a baudelairovské generaci, Devětsilu a evropské avantgardě či dobrodružné populární literatuře 20. století. Byť na první pohled jeví se tyto tématické okruhy jako vzájemně těžko slučitelné, opak bývá často pravdou. Stačí jen vzpomenout například prozaika Karla Schulze: odtud vede mnoho cest, ke katolické literatuře, k italské renesanci, k platonismu stejně jako františkánské a dominikánské spiritualitě, ale také k poetismu a konstruktivismu či – překvapivě – k dobrodružným westernovkám a rodokapsům.
A právě o těchto souvislostech, podložených vlastní publikační činnosti, bych rád pohovořil na interním semináři ÚBS.

Program na letní semestr 2019/20

11. 3. 2020 – Kateřina Šíchová – v 1. patře č. 117 Na Příkopě 29

A jak je to teda správně?“ Úvahy ke správnosti a standardu ve výuce čcj.

Můžou (a umí) učitelé či autoři učebnic poskytnout žákům jednoznačnou odpověď na výše položenou otázku? Jak mají s touto otázkou zacházet na té které úrovni osvojení cizího jazyka či při konfrontaci s jiným názorem? Kdo, jak a proč rozhoduje, co je správně? Lze (kdy?) položit rovnítko mezi správnost a standard? Dá se vůbec určit, co je a jaké jednotky a formy zahrnuje jazykový standard? A existuje i výukový standard?
Komplexnost této problematiky budeme v rámci příspěvku, který vychází z výukové praxe a svými úvahami se opírá o koncept normy podle K. Gloye, teorii jazykového managementu podle B. Jernudda, J. Neustupného a J. Nekvapila a o model sociálního silového pole U. Ammona, ilustrovat na konkrétních příkladech.

 

26. 2. 2020 – PhDr. Jiří Pešička – v 1. patře č. 117 Na Příkopě 29

Pojmové a definiční vymezení („české perfektum“ versus ostatní typy rezultativ)

dosavadní přístupy v české lingvistice (i z pohledu nečeských jazykovědců)

popř. zbude-li čas, poukaz na paralely této kategorie v němčině

(zdroje: zejména Mira Načeva-Marvanová: Perfektum v současné češtině, Fr. Štícha: Česko-německá srovnávací gramatika (2. vydání)

 

PROGRAM na zimní semestr 2019/20

4. 12. v č. 408PaedDr. Ilona Starý Kořánová, Ph.DVidová kolokabilita.

Cílem práce je přispět k popisu kategorie slovesného vidu způsobem alternativním k zavedeným postupům, které vycházejí od morfologického utváření slovesa. Východiskem úvah jsou dějové a stavové události, přičemž hlavní pozornost se věnuje stavům, jejich povaze, vzniku a zániku. V centru pozornosti je vyjadřování stavových významů predikáty morfologicky perfektivních sloves. Za tímto účelem byly provedeny dvě analýzy korpusových dat (především SYN v7). V první analýze byly posuzovány stavové versus dějové významy v prézentních a préteritních tvarech kapacitiv. Tato analýza ukázala, že kategorie času je důležitým faktorem pro vidovou interpretaci události. Druhá analýza se zaměřila na vidovou kolokaci, kterou můžeme nazvat aspektuální paradox, totiž spojení adverbia s významem trvání (např. stále) s morfologicky perfektivním slovesem. Z této analýzy vyplynulo, že dalším důležitým faktorem pro interpretaci události je modalita. Výsledkem analýzy sledované kolokace je klasifikace stavových významů, kterých perfektiva v dané kolokaci nabývají.

 

9.10. 2019 v č. 408 –   doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc.: Sémantický celek v onomaziologicky koncipovaném popisu mluvnice češtiny jako cizího jazyka

Vystoupení se zabývá rolí sémaziologie a onomaziologie v didaktické gramatice, přednostmi a omezeními onomaziologického přístupu v lingvodidaktickém popisu mluvnické roviny češtiny jako cílového jazyka, problematikou „univerzálních“ sémantických polí v přirozených jazycích a strukturou sémantického celku zachycujícího místní významy (předložková spojení s významem ADV Loc).

Úvod > O katedře > Interní seminář